Zdravíme Vás z Talkey a přinášíme novinky ze světa kyberbezpečnosti.

Zdravíme Vás z Talkey

a přinášíme novinky ze světa kyberbezpečnosti. 

 

Níže naleznete čerstvý výběr aktualit z online prostoru. Mějte přehled o nejnovějších trendech a technologiích z Česka i ze zahraničí.

 

Europol varuje: Spoofing způsobuje škody za 850 milionů eur ročně

Evropská policejní agentura Europol upozorňuje na dramatický nárůst podvodů typu spoofing, při nichž útočníci falšují identitu volajícího či odesílatele zprávy. Cílem je vylákat od obětí peníze nebo osobní údaje, přičemž podvodníci se často vydávají za banky, policii nebo rodinné příslušníky. Celkové škody dosahují podle odhadů 850 milionů eur ročně, tedy přes 20 miliard korun.

 

„Telefonní hovory a textové zprávy zůstávají primárním vstupním bodem těchto podvodů, představují přibližně 64 procent všech nahlášených případů,“ uvádí Europol. Zločinci zneužívají anonymitu internetu a technické možnosti skrývání identity, díky nimž mohou působit z různých zemí a vyhýbat se tak stíhání.

 

Podle agentury je nutná koordinovaná evropská reakce – sjednocení legislativy, posílení mezinárodní spolupráce a vytvoření nástrojů pro rychlé sledování podvodných hovorů napříč EU. Současný stav, kdy lze spoofing snadno spáchat, ale obtížně vyšetřit, je podle Europolu neudržitelný.

 

Nejčastější scénáře podvodů zahrnují tzv. „falešné bankéře“ nebo „policisty“, kteří oběť pod tlakem přesvědčí, že její peníze jsou ohroženy, a vylákají je z ní pod záminkou jejich „záchrany“. Policie proto doporučuje zůstat klidný, hovor ihned ukončit a kontaktovat banku či policii přímo na oficiálním čísle, nikoli podle pokynů volajícího.

 

E-maily už čtou hlavně roboti: dvě třetiny otevření nejsou lidské

Podle aktuálních dat české technologické společnosti Mailkit tvořila v roce 2025 robotická otevření e-mailů až 65 % všech zaznamenaných interakcí. To znamená meziroční nárůst o 15 procentních bodů a zároveň dramatický skok oproti konci roku 2021, kdy podíl činil jen 10 %. 

 

Za tímto vývojem stojí rostoucí využívání antispamových filtrů, AI skenerů a bezpečnostních botů, kteří automaticky otevírají zprávy, klikají na odkazy a kontrolují jejich obsah. Tyto systémy tak simulují lidské chování, ovšem výhradně za účelem detekce škodlivých nebo podezřelých e-mailů, nikoli reálné interakce se zprávou. 

 

Podle Libora Nádvorníka ze společnosti Mailkit má tento trend pro firmy nepříjemné dopady – e-mailové statistiky se stávají čím dál méně spolehlivými, což může vést k chybným rozhodnutím i finančním ztrátám. 

 

„Jeden z klientů přišel kvůli chybné interpretaci dat o 40 tisíc kontaktů. Systém nedokázal rozlišit robotická otevření od skutečných a spouštěl kampaně na základě falešných interakcí,“ dodává Nádvorník. 

 

Mailkit proto doporučuje zaměřit se na metriky, které skutečně odrážejí zapojení uživatelů, tedy doručitelnost, reputaci odesílací domény, podíl reálných kliknutí a následné akce, jako je návštěva webu či nákup. „Úspěch e-mailingu se neměří počtem otevření, ale tím, jestli zpráva opravdu dorazí, zaujme a přivede zákazníka k akci,“ uzavírá Nádvorník.

TikToku, Facebooku i Instagramu hrozí pokuty. Podle Evropské komise nejsou transparentní

Evropská komise (EK) oznámila, že TikTok a Meta Platforms (provozovatelé Facebooku a Instagramu) podle předběžných závěrů porušují nařízení o digitálních službách (DSA). Hlavní problém spočívá v nedostatečné transparentnosti a omezeném přístupu odborníků k datům, která by měla být veřejně dostupná pro kontrolu obsahu a algoritmů.

 

Komise tvrdí, že výzkumní pracovníci mají k údajům sociálních sítí přístup pouze částečný nebo nespolehlivý, což znemožňuje zkoumat, jak jsou uživatelé – včetně nezletilých – vystaveni škodlivému či nelegálnímu obsahu. DSA přitom jasně stanoví povinnost umožnit přístup k těmto datům jako součást transparentnosti.

 

Meta se proti závěrům ohradila s tím, že po vstupu DSA provedla řadu změn a podle svého názoru evropské požadavky plní. TikTok zase upozornil, že je složité vyhovět zároveň DSA i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a vyzval regulátory k jasnějšímu vymezení pravidel.

 

Pokud společnosti neprovedou nápravná opatření, mohou čelit pokutám až do výše 6 % svého celosvětového obratu, tedy v přepočtu miliardám korun. Sankce mohou být navíc opakované a v krajním případě může Komise dokonce zakázat činnost platformy v EU. Vyšetřování pokračuje a obě firmy nyní mají možnost na závěry EK reagovat.

LinkedIn